Výmaz z registru dlužníků po insolvenci – SOLUS, BRKI, NRKI

Asi každého dlužníka zajímá, co se děje s jeho osobními údaji po skončení insolvence. Tyto údaje bohužel zůstávají i nadále zapsány jak v insolvenčním rejstříku, tak i v registrech dlužníků, kam mohou nahlížet banky či finanční instituce. Sice existuje možnost, jak tento záznam vymazat, řídí se však přísnými pravidly. Jak na výmaz z insolvenčního rejstříku, kde podat žádost a jak dlouho to trvá?

Insolvence je pro mnoho lidí poslední možností, jak se vymanit z dluhové spirály a začít znovu. Po jejím skončení však většinou přichází otázka, co dál. I když je totiž dlužník oddlužen a závazky jsou smazány, jeho jméno zůstává ještě nějaký čas zapsané v registrech dlužníků. Právě výmaz z registru dlužníků po insolvenci bývá zásadním krokem k tomu, aby bylo možné znovu plnohodnotně fungovat ve světě financí – tedy např. získat účet, půjčku, hypotéku nebo jen běžné služby.

Registrů dlužníků existuje v České republice hned několik a každý má vlastní pravidla, jak dlouho informace o insolvenci uchovává. Kromě toho je rozdíl mezi oficiálním insolvenčním rejstříkem, který spravuje stát, a soukromými registry typu SOLUS, BRKI nebo NRKI. Vyznat se v těchto rozdílech a možnostech výmazu bývá mnohdy složité.

Co je to insolvenční rejstřík?

Insolvenční rejstřík je oficiální veřejný seznam vedený Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Zapisují se do něj veškeré informace o insolvenčních řízeních fyzických i právnických osob – od podání návrhu až po ukončení oddlužení nebo konkurzu. Rejstřík má především informativní a kontrolní funkci.

Údaje jsou veřejně dostupné online, což znamená, že každý si může zdarma ověřit, zda konkrétní osoba prošla insolvencí či nikoliv. Právě z důvodu bezplatné dostupnosti bývá označován také jako insolvenční rejstřík zdarma.

A co je to registr dlužníků?

Registr dlužníků je databáze, do které finanční instituce a další subjekty zapisují informace o platební morálce svých klientů. Na rozdíl od insolvenčního rejstříku jde o soukromé systémy, do nichž mají přístup pouze členové (banky, leasingové společnosti, operátoři či pojišťovny).

V České republice existuje hned několik základních typů registrů:

• SOLUS – sdružuje banky, operátory, pojišťovny i poskytovatele energií
• BRKI (Bankovní registr klientských informací) – využívaný výhradně bankami
• NRKI (Nebankovní registr klientských informací) – využívaný leasingovými a úvěrovými společnostmi

Jak již bylo zmíněno výše, přístup k registru není veřejný. Každý subjekt tak může zobrazit pouze data vztahující se k jeho vlastnímu klientovi – výjimkou jsou individuální výpisy, kdy si osoba sama může ověřit své údaje a případně podat žádost o opravu či výmaz z registru dlužníků po insolvenci.

Čím se insolvenční rejstřík liší od registru dlužníků?

Zásadní rozdíl spočívá v účelu a dostupnosti. Zatímco insolvenční rejstřík je státní, veřejně přístupný a povinně obsahuje všechny případy insolvence, registry dlužníků jsou soukromé, neveřejné a fungují na bázi vzájemné výměny dat mezi institucemi, které jsou jejich členy.

Další rozdíl lze hledat v době uchovávání informací. Insolvenční rejstřík drží údaje 5 let po skončení insolvence, oproti tomu registry dlužníků pracují s vlastními lhůtami, které se obvykle pohybují mezi 3 až 4 roky.

Žádost o výmaz z insolvenčního rejstříku

Jakmile se dlužník dočká úspěšného oddlužení, většinou si položí otázku, kdy a jak jeho zápis z insolvenčního rejstříku zmizí. Když totiž někdo přijde k zápisu, automaticky mu zůstává ještě nějakou dobu po skončení řízení – dle zákona jsou záznamy v insolvenčním rejstříku uchovávány konkrétně 5 let po skončení insolvence.

Výmaz z insolvenčního rejstříku nelze provést hned. Sice se lze obrátit na soud s podáním žádosti o výmaz z insolvenčního rejstříku, ten však před uplynutím zákonné lhůty zpravidla nevyhoví. Informace o insolvenci tak zůstává přístupná veřejnosti ještě dlouhou dobu po ukončení řízení.

Výjimkou je předčasný výmaz z insolvenčního rejstříku. Ten může nastat ve specifických případech, například pokud došlo k omylu, chybnému zápisu nebo byla insolvence soudem zrušena. Pak lze skutečně žádat o opravu či odstranění záznamu i dříve než po uplynutí zákonné lhůty.

Výmaz z registru dlužníků – SOLUS, BRKI a NRKI

Složitější situace nastává u soukromých registrů, kde není výmaz vždy automatický. Tyto databáze slouží především k ochraně věřitelů, proto uchovávají negativní záznamy o klientech i několik let.

SOLUS výmaz probíhá zpravidla do 3 let od uhrazení dluhu či ukončení insolvence. Pokud dlužník požádá o SOLUS výmaz po insolvenci, je třeba dodat potvrzení od insolvenčního správce či soudu o řádném splnění oddlužení. V případě BRKI a NRKI pak platí, že negativní záznamy zůstávají v databázi 4 roky. Až po uplynutí této doby se automaticky provede výmaz z registru dlužníků po insolvenci.

Otázka výmazu z registru dlužníků po insolvenci bývá opředena řadou nedorozumění. S jakými nejčastějšími omyly kolem výmazu z registru se lze setkat?

1. „Stačí podat žádost a registr smaže záznam okamžitě.“
   Ve skutečnosti žádný oficiální vzor žádosti o vymazání z registru dlužníků neexistuje. Výmaz probíhá automaticky až po uplynutí stanovené doby.
2. „Výmaz je možný hned po skončení insolvence.“
   Insolvenční rejstřík uchovává údaje ještě 5 let po ukončení řízení. Soukromé registry mají vlastní lhůty, zpravidla 3 až 4 roky.
3. „Registr data vytváří a může je libovolně mazat.“
   Registry data samy nevytvářejí, pouze je shromažďují od svých členů. Pokud se objeví chyba, musí ji opravit ten subjekt, který záznam vložil.
4. „Výmaz znamená, že se člověk stane pro banky zcela ‚neviditelným‘.“
   Výmaz pouze odstraní negativní informaci o insolvenci nebo nesplácení. Banky však stále vyhodnocují i další faktory, jako je příjem, zaměstnání nebo celková finanční situace.

I když dlužník insolvenci ukončí, banky a nebankovní společnosti jej mohou ještě několik let vyhodnocovat jako rizikového a nemusí mu tak chtít půjčit či nabídnout jiný produkt.

Jak dlouho trvá výmaz z registru dlužníků?

Délka, jak dlouho trvá výmaz z registru dlužníků, se liší podle toho, v jakém registru se člověk nachází:

• u insolvenčního rejstříku je třeba počkat 5 let od ukončení insolvence
• u registru SOLUS obvykle 3 roky
• u BRKI a NRKI 4 roky

Pokud si však dlužník vyžádá předčasný výmaz z insolvenčního rejstříku na základě pochybení, může k jeho odstranění dojít i dříve. U soukromých registrů lze žádost podat také, většinou však bez úspěchu.

Žádost o vymazání z registru dlužníků vzor

Aby se mohl dlužník zbavit záznamu dříve, musí v mnoha případech prvně podat písemnou žádost o vymazání z registru dlužníků, která je však v praxi velmi omezená. Dlužník nemůže jednostranně požádat o okamžité smazání svého záznamu – v současnosti tak neexistuje žádný oficiální vzor žádosti o vymazání z registru dlužníků, ani jednotný formulář, který by bylo možné použít.

Výjimku představují situace, kdy je záznam v registru veden chybně – např. pokud byla pohledávka uhrazena a registr přesto ukazuje aktivní dluh, nebo pokud došlo k administrativní chybě. V takovém případě se lze obrátit přímo na subjekt, který zápis do registru provedl (banku či nebankovní společnost), a požadovat opravu údajů. Samotný registr jako takový totiž data nevytváří, pouze je shromažďuje.

U žádosti o výmaz z insolvenčního rejstříku je situace odlišná. I tam platí zákonem daná lhůta, v odůvodněných případech lze však soudu doručit individuální podání. Tento postup však není aplikovatelný na soukromé registry typu SOLUS, BRKI či NRKI, kde výmaz probíhá až po uplynutí stanovené doby.

Proč je výmaz z registru dlužníků důležitý?

Zápis v registru dlužníků je pro finanční instituce jasným signálem, že klient v minulosti nesplácel své závazky včas nebo prošel insolvenčním řízením. Banky i nebankovní společnosti tyto informace zohledňují při posuzování žádosti o úvěr, leasing, kreditní kartu či dokonce při schvalování běžného účtu. Negativní záznam proto často znamená okamžité zamítnutí žádosti, bez ohledu na to, že dlužník má dnes již všechny závazky dávno splacené.

Výmaz z registru dlužníků po insolvenci je tak zásadním krokem k obnovení důvěryhodnosti. Umožňuje dlužníkům znovu získat přístup k finančním produktům za standardních podmínek, nikoli pouze k drahým a rizikovým nebankovním půjčkám. Z praktického hlediska jde také o možnost dosáhnout na hypotéku, pojištění, nákup na splátky či dlouhodobý pronájem, kde se registry rovněž prověřují.

V jakém stavu se nachází záznamy v registrech, se doporučuje ověřovat alespoň jednou ročně. Pokud chce dlužník podat žádost o předčasný výmaz, musí ji zaslat včas, a to zejména v případě, pokud již uplynula příslušná lhůta. Důležité je také dbát na důslednou archivaci – takové potvrzení od soudu či insolvenčního správce může celý proces výrazně urychlit.

Jak zjistit, zda jsem v registru dlužníků?

Mnoho lidí po skončení insolvence tápe, zda jejich jméno stále figuruje v registrech dlužníků. Naštěstí existuje hned několik možností, jak si to ověřit. Insolvenční rejstřík zdarma je dostupný online na portálu Ministerstva spravedlnosti a záznam si v něm lze vyhledat jednoduše podle jména či identifikačních údajů.

U soukromých registrů SOLUS, BRKI nebo NRKI má každý právo požádat o výpis svých údajů. Výpis bývá sice zpoplatněný, na druhou stranu však poskytuje přesný přehled o tom, zda je veden nějaký záznam a jak dlouho bude ještě uchováván. Některé registry umožňují také elektronickou žádost o výpis, což celý proces značně urychluje.

Jak podat žádost o výpis z registru?

Každý má právo si ověřit, zda a jaké údaje jsou o něm vedeny v registrech dlužníků. Postup, jak podat žádost o výpis z registru, se pak liší dle konkrétní databáze:

• insolvenční rejstřík zdarma – online na portálu Ministerstva spravedlnosti, bez nutnosti registrace nebo poplatků (podle jména nebo IČ)
• SOLUS – elektronicky prostřednictvím SMS (za menší poplatek), nebo písemně (oficiální písemný výpis zaslaný poštou bývá dražší)
• BRKI a NRKI – prostřednictvím společné služby CBCB a CNCB, žádost lze za poplatek podat elektronicky, osobně nebo poštou, vždy je nutné prokázat totožnost

Pravidelné ověřování vlastních údajů v registrech je důležité nejen pro orientaci, nýbrž i pro případnou opravu nesrovnalostí. Pokud dlužník při kontrole svého záznamu narazí na chybný údaj, musí se obrátit na instituci, která záznam do registru vložila, aby jej opravila.