Práce na zkrácený úvazek – počet hodin, výhody, nevýhody, vzor smlouvy

Práce na zkrácený úvazek je jednou z možností, jak zaměstnanci a zaměstnavatelé flexibilnější způsob sladit pracovní svět s osobním životem. Zkrácený úvazek znamená, že pracovní doba je sjednána v nižším rozsahu než standardní počet hodin týdně.

Měsíční mzda je však většinou úměrně nižší, zatímco základní pracovněprávní nároky, jako je dovolená, ochrana při výpovědi či nemocenské pojištění, zůstávají v zásadě zachovány. Jaký je počet hodin pro zkrácený úvazek? Jaké jsou nevýhody zkráceného úvazku? A jaká je výše minimální mzdy v roce 2026?

Co je to zkrácený úvazek a počet hodin

Prací na zkrácený úvazek se rozumí pracovněprávní vztah, kdy je sjednána kratší týdenní pracovní doba než standardních 40 hodin (resp. 37,5 či 38,75 u nepřetržitých provozů), avšak práva a povinnosti zaměstnance se v zásadě řídí stejnými pravidly jako u plného úvazku.

Zkrácený úvazek je využíván zejména rodiči malých dětí, studenty, osobami pečujícími o blízké, staršími pracovníky a lidmi se zdravotním omezením, neboť umožňuje sladit práci s osobním životem.

Z hlediska odměňování platí, že mzda či plat jsou u zkráceného úvazku zásadně nižší úměrně odpracovanému rozsahu hodin, nároky jako dovolená, nemocenská nebo výpovědní lhůta však zůstávají v obdobném režimu – jen v poměrném rozsahu (např. počet hodin dovolené).

Kdo má na zkrácený úvazek nárok

Zákoník práce dává některým skupinám zaměstnanců právo požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu týdenní pracovní doby, přičemž zaměstnavatel musí žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.

Mezi tyto skupiny patří zejména:

• těhotné zaměstnankyně,
• zaměstnanci a zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let,
• osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve vymezeném stupni závislosti.

Zaměstnavatel může žádost odmítnout jen z vážných provozních důvodů, které musí být objektivně doložitelné (např. nemožnost zajistit směnnost, úzká specializace práce apod.). Pokud zaměstnavatel takové žádosti bez vážného důvodu nevyhoví, vystavuje se riziku sankce ze strany inspekce práce.

O kratší pracovní dobu však může požádat kdokoli, i mimo výše uvedené skupiny – v takovém případě jde ovšem čistě o dohodu se zaměstnavatelem bez zákonného nároku.

Minimální mzda pro zkrácený úvazek

Od ledna 2026 vzrostla minimální mzda v ČR z 20 800 Kč na 22 400 Kč měsíčně za plný úvazek. Při polovičním úvazku tedy činí minimální měsíční mzda 11 200 Kč, u jiných zlomků úvazku se minimální mzda poměrně krátí podle sjednaného počtu hodin.

Zvýšení minimální mzdy má přímý dopad na výši zdravotního pojištění, protože zdravotní pojišťovna musí za většinu zaměstnanců obdržet pojistné alespoň z minimální mzdy.

Pokud zaměstnanec na zkrácený úvazek (který není zároveň státním pojištěncem ani neplatí zdravotní pojištění z jiné činnosti) pobírá hrubou mzdu nižší než 22 400 Kč, musí zaměstnavatel odvést doplatek do minima, přičemž část tohoto doplatku může být sražena přímo z čisté mzdy zaměstnance.

Daně a odvody ze zkráceného úvazku

Z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku se v roce 2026 standardně sráží 4,5 % na zdravotní pojištění, 7,1 % na sociální pojištění a 15 % zálohová daň z příjmů. Vyšší, 23 % sazba daně z příjmů se uplatňuje až u části mzdy nad trojnásobek průměrné mzdy, což je u zkrácených úvazků méně častá situace.

Daň z příjmů snižují daňové slevy, zejména základní sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč měsíčně, která se uplatní při podepsaném prohlášení k dani bez ohledu na to, zda jde o plný či zkrácený úvazek.

Změny v minimální mzdě zároveň ovlivňují podmínky pro vznik nároku na daňový bonus na děti, protože je nutné dosáhnout minimálního ročního zdanitelného příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy; pro daňové přiznání za rok 2025 jde o 124 800 Kč a následně 134 400 Kč.

Formy zkrácené práce – pracovní poměr a dohody

Nejklasičtější formou je pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou se sjednanou kratší týdenní pracovní dobou (např. 20 nebo 30 hodin týdně). V takovém případě se na zaměstnance vztahují stejná práva jako na plný úvazek: dovolená, překážky v práci, ochrana při výpovědi, nemocenské pojištění atd., pouze v poměrně kráceném rozsahu podle odpracovaných hodin.

Dohoda o provedení práce (DPP)

Práci v menším rozsahu je možné vykonávat i na dohodu o provedení práce (DPP), která je vhodná spíše pro krátkodobé a nepravidelné činnosti. Na DPP je možné odpracovat nejvýše 300 hodin ročně pro jednoho zaměstnavatele; tato omezení se týkají souhrnu všech DPP u stejného zaměstnavatele.

U DPP nevzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění do určité hranice měsíčního výdělku; v roce 2025 je to do 11 499 Kč měsíčně, u vyšších částek se pojistné odvádí.

Pro rok 2026 navazují speciální limity a pravidla, která rozlišují tzv. zaměstnání malého rozsahu a zohledňují výši výdělku z jednotlivých dohod.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se používá u pravidelnější práce v menším rozsahu, přičemž maximální úvazek je stanoven na polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy zpravidla 20 hodin týdně. DPČ se typicky uzavírá na období až 12 měsíců a je vhodná pro dlouhodobější částečné úvazky.

Odvody na zdravotní a sociální pojištění se u DPČ odvádějí při dosažení určité výše příjmu, přičemž od roku 2025 a 2026 platí již zmíněná zpřesněná pravidla tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy při měsíční odměně pod 4 500 Kč na pracovní smlouvu nebo DPČ nevzniká povinnost platit pojistné.

Vzor pracovní smlouvy na zkrácený úvazek

Níže je jednoduchý obecný vzor pracovní smlouvy na zkrácený úvazek, který si může uchazeč o práci na zkrácený úvazek upravit na své podmínky (tento vzor však nenahrazuje právní poradenství).

Co musí pracovní smlouva obsahovat

Zákoník práce vyžaduje, aby pracovní smlouva obsahovala minimálně:

• druh práce,
• místo/místa výkonu práce,
• den nástupu do práce.

U zkráceného úvazku je dále nutné přesně sjednat:

• rozsah týdenní pracovní doby (např. 20 hodin týdně),
• případně rozvržení pracovní doby (dny / časy),
• mzdu (měsíční nebo hodinovou) odpovídající kratšímu úvazku.

---

Jednoduchý vzor pracovní smlouvy na zkrácený úvazek

PRACOVNÍ SMLOUVA (zkrácený úvazek)

uzavřená dle § 33 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

1. Smluvní strany

Zaměstnavatel:
Obchodní firma / jméno: …………………
Sídlo: …………………
IČ: …………………
Zastoupený: …………………

(dále jen „zaměstnavatel“)

Zaměstnanec:
Jméno a příjmení: …………………
Datum narození: …………………
Adresa bydliště: …………………

(dále jen „zaměstnanec“)

2. Druh práce

Zaměstnanec bude pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici: …………………
Stručný popis hlavních činností: …………………

3. Místo výkonu práce

Místem výkonu práce je: ………………… (adresa, případně více míst).

4. Den nástupu do práce a doba trvání pracovního poměru

Den nástupu do práce: …………………

Pracovní poměr se sjednává:

• na dobu neurčitou /
• na dobu určitou do …………………

(nevhodné škrtnout nebo upravit).

5. Pracovní doba – zkrácený úvazek

Pracovní doba je sjednána jako kratší pracovní doba ve smyslu § 80 zákoníku práce v rozsahu ……… hodin týdně (např. 20 hodin týdně).

Pracovní doba bude rozvržena takto:

• dny: např. pondělí–pátek,
• čas: např. 8:00–12:00,
  nebo „podle rozvrhu směn, se kterým bude zaměstnanec předem seznámen“.

6. Mzda a splatnost mzdy

Zaměstnanci přísluší mzda ve výši ……… Kč hrubého měsíčně / hodinová mzda ……… Kč.

Mzda je splatná vždy nejpozději do ……… dne následujícího kalendářního měsíce a bude vyplácena na bankovní účet zaměstnance č. …………………, vedený u …………………

7. Zkušební doba (nepovinné ustanovení)

Smluvní strany se dohodly na zkušební době v délce ……… měsíců ode dne nástupu do práce.

Ve zkušební době lze pracovní poměr zrušit písemným oznámením z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, pokud zákoník práce nestanoví jinak.

8. Dovolená

Zaměstnanec má nárok na dovolenou v rozsahu stanoveném zákoníkem práce a vnitřními předpisy zaměstnavatele; nárok se odvíjí od sjednaného zkráceného úvazku (počet hodin dovolené bude poměrný délce pracovní doby).

9. Místní a osobní předpisy

Zaměstnanec je povinen dodržovat vnitřní předpisy zaměstnavatele a pokyny nadřízených, pokud jsou v souladu s právními předpisy a touto smlouvou.

10. Ostatní ujednání

(sem lze doplnit např. konkurenční doložku, home office, benefity, případně odkaz na vnitřní předpisy nebo kolektivní smlouvu, pokud existují).

11. Závěrečná ustanovení

Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.

Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž jedno vyhotovení obdrží zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.

V ………………… dne …………………

Podpis zaměstnavatele: …………………

Podpis zaměstnance: …………………

---

Pokud nejde o novou smlouvu, nýbrž jen o přechod z plného na částečný úvazek, často není potřeba shánět žádný vzor pracovní smlouvy na zkrácený úvazek, neboť stačí „dodatek k pracovní smlouvě o zkrácení úvazku“ – i na ten existují samostatné vzory.

Práva a nevýhody práce na zkrácený úvazek

Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mají podle zákoníku práce v zásadě stejná práva a sociální jistoty jako jejich kolegové na plný úvazek, zejména pokud jde o ochranu při výpovědi z pracovního poměru, bezpečnost práce, nárok na dovolenou či náhradu mzdy při překážkách v práci.

Zkrácený úvazek se však promítá do výše některých nároků poměrně podle odpracované doby – typicky jde o počet hodin dovolené či výši náhrad.

Mezi hlavní nevýhody práce na zkrácený úvazek patří:

• nižší čistý příjem, často i omezený přístup k některým zaměstnaneckým benefitům,
• kratší dovolená v absolutním počtu hodin (přibližně polovina hodin oproti plnému úvazku),
• omezené možnosti příplatků za přesčas – přesčasem je až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu (počet hodin pro zkrácený úvazek je obvykle 40), takže zaměstnanec na kratší úvazek dosáhne na příplatky za přesčas až při práci nad tento rámec,
• možný negativní dopad na budoucí výši starobního důchodu, protože odvody na sociální pojištění vycházejí z nižšího vyměřovacího základu, byť se doba pojištění započítává stejně.

Na druhou stranu zkrácený úvazek nemá jen nevýhody; jeho výhodou je větší flexibilita a možnost lépe skloubit práci s rodinnými či studijními povinnostmi.

Jak o zkrácený úvazek požádat a kde práci hledat

Zaměstnanec, který chce přejít na zkrácený úvazek, by měl zaměstnavateli podat písemnou žádost, v níž uvede požadovaný rozsah pracovní doby a případně důvod (např. péče o dítě, zdravotní stav).

Pokud spadá do skupiny s nárokem podle zákoníku práce (těhotná žena, pečující o dítě do 15 let či o závislou osobu), měl by zaměstnavatel vyhovět, ledaže prokáže vážné provozní důvody.

Při hledání nové práce na zkrácený úvazek lze využít běžné pracovní portály, kde je možné filtrovat nabídky podle typu úvazku (např. Jobs.cz či Práce.cznabízejí přímé filtrování na částečné úvazky).

Při sjednávání podmínek je vhodné si předem ujasnit:

• počet hodin pro zkrácený úvazek, tedy rozsah týdenní pracovní doby,
• výši hrubé mzdy a odhad čisté mzdy s ohledem na odvody,
• nárok na dovolenou, benefity a možnost práce z domova,
• zda zkrácený úvazek zakládá hlavní odvodové povinnosti.

Zkrácené úvazky jsou běžné zejména v administrativě, službách, call centrech, obchodě, postupně se však prosazují i v odbornějších profesích a v režimu home office.